Další odkazy

Nenechte si ujít!

Povídka Druhá šance od Alokin teď vyšla jako kniha!

Zkáza z nebes

Snoubení tmou - Leona Škodová

Hříšníci - Marie A. Gregorová (ambra)

Facebook

Kdo sem chodí?

Flag Counter

/gallery/Black%20smoke%20%C4%8CB-mini.jpg

21 - Zkuste vnímat zlo

Samota Nicka donutila sáhnout po příležitosti, která mu sama vklouzla do rukou, aniž by ji hledal. Usnout a zemřít na podchlazení ve vaně plné ledu se náhle zdálo tak snadné.

Nicméně, jak to tak vypadá, často se najde někdo, kdo vás zachrání, když to nejméně čekáte, třeba i před smrtí, které byste dovolili přijít, když najednou byla tak blízko.

Nick se tak dostává do nemocnice. Do místa, ve kterém bez zemědýmu a a sám zůstane nechráněn před holou nutností útočit a ve kterém hned po probuzení, které už vlastně nečekal, pochopí, že jedna noční můra střídá druhou.

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1

Cathlin

13)  Cathlin (01.04.2014 10:14)

Hani, vždycky je to o jeho rozhodnutí, případně o jeho vůli. Dokud to drží zpátky, nic by se jí nestalo. Ve chvíli, kdy jeho vůle praskne, měla by to spočítané. V tom hraničním stavu záleží tedy na síle jeho vůle.

Cathlin

12)  Cathlin (31.03.2014 21:35)

Kati, ty jsi měla být detektiv.... B) B) B) Další dobrá otázka. Jeho dotyk by fungoval, i kdyby se ho dotkl někdo jiný a ne on jeho. Ale musí přitom on chtít, aby fungoval. Je to o jeho rozhodnutí, přesně tak.

Hech... vyhrotit situaci? Uvěříš mi, že jsem to nepsala se záměrem něco vyhrotit? I když potom reakce čtenářek byly jasné.... Celou dobu jsem věděla, že to neudělá (a jednou mi taky něco vyšlo, když jindy si příběh dělá co chce!!!) a tak jsem jen prostě popisovala, jak to všechno bylo. A že to muselo být hodně těžké pro Nicka, to je jasné.... Celá tahle kapitola měla ale jen sloužit té další - neměla být vyhrocená sama pro sebe. O to jsem radši, že i tak přinesla nějakou tu husí kůži... :) :) :) :)

KatkaB

11)  KatkaB (29.03.2014 06:03)

Fungoval by Nickův smrtící dotek i naopak? Kdyby se nedotkl on oběti, ale kdyby se oběť sama dotkla jeho dlaně? Nejspíš ne, je třeba jeho rozhodnutí, sepnutí jakéhosi spínače - přepínače na režim vraždících dlaní. Možná by se mohla oběť dotknout sama, ale o tom, jestli a kdy se to spustí, rozhodně Nick sám.
Návštěva Sheyly přinesla spoustu optimismu. Bylo to jako balzám – pro nás čtenáře, pro Nicka to bylo tak napůl. Vnímala jsem, že by si moc přál cítit se líp, díky své malé čarodějce, ale zároveň je zoufalý, že toho není schopný, že jí nemůže dostatečně poděkovat.
Sousedé. Potenciální oběť zachrání vraha. Paradox. Že si na tuhle pravděpodobnost Nick okamžitě vzpomněl že?
Cathlin, Ty ale umíš vyhrotit situaci Do posledního písmenka jsem myslela, že to Nick vážně udělá. Že se nezastaví, že Theresu svým dotekem zbaví života, nebo aspoň ochromí. Těžko by se to vysvětlovalo před svědky a u mladé zdravé ženy. Byla to pro Nicka další zkouška. Obstál. Je rozhodnutý neselhat, ale nemá to se sedativy lehké. Na speciálním oddělení by to měl ještě těžší, tam by mu už Sheyla těžko propašovala další zemědým. Kdyby bylo nejhůř, pořád je tu možnost podepsat revers. A utéct. Odbelhat se, zkrátka vypadnout odtud.
Uvidíme, co chystáš dál

Cathlin

10)  Cathlin (24.03.2014 10:51)

Uf, Ivu, zírám. Že se ty a Hanka budete cítit tak moc stejně, to by mě nenapadlo. To jsem vás vážně obě tak moc rozložila? Jenom zírám, když se tu objevují takové věty jako „mě obalí bezbřehé zoufalství a padám spolu s Nickem do propasti, do nebytí .. a pak do ještě šílenějšího probuzení totální bezmoci, do nejhorší noční můry, nejhoršího mučení, jaké pro něj může existovat … ježišikriste!!!!!“
Vidíš… to je hezké… „Je vůbec možné tohle vydržet a přežít?“ Jak vidíš není. Kdyby ho z toho nevytáhli, už by tu nebyl. A nevěřím tomu, že to neudělá zase, až bude mít možnost. Protože tohle, to se prostě žít nedá....... To by nevydržel nikdo.
"A pokud to přece jen nějak přežije… co ty jizvy?" To by mě také zajímalo, ale to tak nějak nemá moc cenu řešit. To je mimo náš zorný úhel.
A ten konec? Líbil se ti? Vidíš. A já přemýšlela, jestli ho nesmazat... :-)

julie

9)  julie (23.03.2014 18:33)

Cathlin tedy - začnu číst a úplně cítím, jak mě každé písmenko vtahuje do děje, takže mě obalí zoufalství a padám spolu s Nickem do propasti, do nebytí .. a pak do ještě šílenějšího probuzení totální bezmoci, do nejhorší noční můry, nejhoršího mučení, jaké pro něj může existovat … ježišikriste!!!!!
Je vůbec možné, tohle vydržet … a přežít? Dokázat nepovolit ani na vteřinku? A i kdyby to dokázal, i když mám šílený strach, že to dokázat prostě nemůže, že se proti němu spiklo snad úplně všechno, co mohlo, tak jaké si ponese následky? Tyhle neviditelné jizvy budou žhavé ještě moc dlouho.
Ten konec :
Kolem bylo ticho, když nepočítám tiché pípání přístrojů. Ticho, šero, teplo suchého nemocničního vzduchu.
A řev v mé hlavě.
Řev, šílený zoufalý řev, který nikdo neslyšel.
Řev, kterému nebylo dovoleno vydat ani hlásku.
Řev plný strachu, bolesti, bezmoci a beznaděje.

OMG! OMG! OMG!!!!!!

Cathlin

8)  Cathlin (23.03.2014 11:54)

Máto........
Může být horší mučení? No, to je dobrá otázka… Asi by se něco našlo, ale moc toho nebude. Leda zase posunout hranice někam dál.
Já čekala, že to nedá :-D Ale má bod, že to dokázal… – raději si nepředstavuju, co by bylo, kdyby ne… On to musel dokázat… Nemusel, jasně, ale vlastně musel....... Jo, pravda ale je, že by se mu to dost pravděpodobně podařilo nějak ututlat, že ano. Jako vždy. Ale on už nechce.....
A ano, Sheyla je anděl. Souhlas.
Díky....

Mata

7)  Mata (22.03.2014 00:09)

Uf, napnutá jak kšandy od prvního písmenka po poslední tečku…
Ta houpačka – šílené nepřekonatelná touha, chvilky kdys mu dala vydechnout, aby to mohlo být ještě horší, kdy šílenství je na dosah, blízko jako vlastní stín, blíž… mnohem blíž… může být horší mučení? Může být něco, co víc trýzní, než objekt nepřekonatelné touhy na dosah?
A do toho pocity… znovu, láska, bolest a v těch mizivých chvilkách klidu beznaděj, touha po smrti… Dokonalý mixér v nemocničním pokoji… semele všechno, jeden neví kde končí jedno a kde začíná druhé…
Mmmch… já čekala, že to nedá :D Ale má bod, že to dokázal… jeho vůle je opravdu obdivuhodná, v tuto chvíli více než obdivuhodná… smekám.
A Sheyla… poslední naděje, poslední světlo, ta ženská je anděl…
Mráz mi běhal po zádech… ovšem výraz v obličeji raději nebudu komentovat… pokojíček v Bohnicích a svěrací kazajku už mám stejně jistou… :D :D :D

Cathlin

6)  Cathlin (21.03.2014 19:54)

Tedy, Bosi, upřímně ..... tvůj koment mi zrychlil tep, způsobil mi brnění v kůži, chuť jít si taky cvaknout vaječňáku a pocit, že už v životě nepromluvím, protože nenajdu vhodná slova. A teď tady prostě sedím a kroutím hlavou.
UF.
Uf, uf.

Že tě to začíná děsit, se vůbec nedivím. Tedy – že tě děsím já. Protože podobně zděšená jsem ze sebe i sama a říkám si, jestli není něco špatně. Ale s podobně založenou Mátou jsme se tuhle shodly, že jsme snad ještě normální, :-D
Tohle všechno, to si prostě vyžádala situace… (pípla Cathlin).

Tvé výkřiky jsou prostě boží..... popadám dech.....:

SADISTKO! hysterical
síla jeho vůle mě dostává na lopatky…
Chtíč a strach z chtíče…brrrrr
tady jsem zacvakla noťas a šla si cvaknout toho vaječňáku
si jen tak poskočíš a pokráčuješ…

Ale věř, že si jen tak neposkočím. Taky mě to stojí dost sil. Za komentář každopádně DÍKY! To je důvod psát dál, i v rámci krizí. (Jizvy se tedy psaly snáz…)

Poručíku - Admirále.

Bosorka

5)  Bosorka (19.03.2014 17:52)

OMG! CO mu to zase děláš? Vytáhla si ho z ledu a hodila si ho přímo do žhavého pekla. „Vyhladovělý“ Nick a dým všude kolem, opravdu by mohl jen natáhnout ruku a vzít si ho. Ani tu ruku by natahovat nemusel, vždyť ta sestra sama doslova šahala jedovatému hadu na zuby! Celou dobu jsem ji nadávala, aˇuž konečně vypadne, at na něj nešahá… Pro někoho by to mohl být anděl, ale pro Nicka je to zjevení přímo z pekla. A když už konečně odejde, tak mu tam šoupneš spolupacienta? SADISTKO! hysterical
"Pomoci. Proboha…" Dvě slova. A je to TAM. Nickovo zoufalství, přemáhání se… Měla jsem pro Nicka slabost už dříve (t o jsou ty společné záliby shy), ale síla jeho vůle mě dostává na lopatky…
"Jediné, co jsem vnímal, byla touha po kořisti a vlastní tep. Už zase. A všeprostupující děs. Obrovský děs z toho, co přijde. Z toho, že tady… nebudu moci utéct. Nikam a před ničím." Chtíč a strach z chtíče…brrrrr.
Když přišla Sheyla, doufala jsem, že přinešením zemědýmu se to vyřeší… Ale to bych toho chtěla asi moc.
"A věděl jsem, že to udělám. Že to prostě udělám. Už jsem nebyl schopen vidět v ní člověka.
Milujte bez lásky…
Když vám nikdo nechce nic dát.
Nesmíte nic dostat.
Zkuste mít soucit, namísto vzteku.
Zkuste vnímat zlo.
A zkuste mu vzdorovat, když má příchuť božské many".…tady jsem zacvakla noťas a šla si cvaknout toho vaječňáku, co mám v lednici. Z těch pár slov se mi rozklepaly ruce a knedlík v krku narostl hrozivých rozměru…
Ale zase to dokázal! Odolal…abys mu mohla dál drtit odhodlání…

"Řev, šílený zoufalý řev, který nikdo neslyšel.
Řev, kterému nebylo dovoleno vydat ani hlásku.
Řev plný strachu, bolesti, bezmoci a beznaděje."

Uf…co prostě dodat? Jsi dobrá, dobrá, dobrá! Klobouk dolů… KDyž si říkám, že dál už jít nemůžeš, tak si jen tak poskočíš a pokráčuješ. Tvé možnosti mě začínají až děsit, Kapitáné!

Cathlin

4)  Cathlin (18.03.2014 21:48)

Hani, i tebe jsem musela jít rozdýchat......... UF.

Je to tak. Je to JEN příběh. Navíc ve světě, který neexistuje… A pokud tě Nickova situace opravdu tak ničí a tak rozdírá… já jenom zírám v tichém úžasu. Vždyť to přeci není možné. I když ano, pravda je, že lidé se dostávají do podobných situací. A nepotřebují k tomu ani černé a bílé, ani zemědým. Dost často nemáš naději na lásku, na normální život. A to je děsivé. To opravdu je děsivé. V tomhle ohledu je pole fantasy přece jen bezpečná půda. Nickovy pocity vnímat ale musíme. A že je na tom HODNĚ ZLE, aby příběh mohl pokračovat, o tom není pochyb.
Probuzení člověka, který už tak nějak počítal se smrtí, která se mu připletla do cesty a vůbec se jí nebránil? No comment. Zvláště s přihlédnutím k tomu, že téměř okamžitě se na něj navalí všichni jeho démoni. Všechno to, co tolik nenávidí a svým způsobem i miluje, protože mu nebylo dáno na výběr - ta touha mu byla implantována, je jeho nechtěnou, ale nedílnou součástí.
Ano, chápu, že tě napadlo, že riskuje, že zd přestane působit. Chápu.
Děkuju.

Cathlin

3)  Cathlin (18.03.2014 20:53)

Tak jo, Marti...
děkuju za krásný rozhozený komentář... Taky ho musím obdivovat. Jeho snaha a touha to NEUDĚLAT je opravdu velká. navíc když nemá ani moc sil a zrovna se prošel v blízkosti smrti. A je v depresi, která jen těžko dá jen tak odmávnout.
Sheylina povzbuzující slova pro něj opravdu zněla prázdně. Taky to tak vnímám. Že všechno, co Sheyla řekne, je jen fráze. Že mu nemá co říct, co by pro něj něco znamenalo. 
Rozbrečela jsem tě???? To snad není možné.
Marti, moc děkuju. Moc. Některé komentáře jsou opravdu krásné.  A neboj se, že to nedávalo smysl. Dávalo. Perfektní. Jsem ráda, že se do toho z nějakého důvodu dokážeš tak vcítit.

Cathlin

2)  Cathlin (18.03.2014 20:14)

Áááááááááá, DarkMoon, vrátila jsi mi to i s úroky!!!!!!!!! Teď se zase budu muset posbírat já..... Ten komentář, to je hukot!!!!!! Uááááááá. THANK YOU!!!!!!!!!!! Takovéhle komentáře miluju. Bezprostřední, trochu nesmyslné, prvotní reakce…

DarkMoon

1)  DarkMoon (18.03.2014 18:27)

Po přečtení svého komentáře se obávám, že je velice „inteligentně“ napsaný. Opět. Ale za to si můžeš sama :D No nic, takže:

Ježíš, Cath, ten začátek!! Áááááááááááááá! Nedýchala jsem spolu s Nickem. To napětí, to všechno, tak málo by stačilo k tomu, aby to prostě udělal, a ona se ho dotýkala, aniž by o tom měla ponětí a strkala ho na okraji srázu ještě dál.. uffff!!! Musím ho obdivovat. Opravdu hodně. Že to nakonec zvládl.
„Proč?! Proč už tomu všemu nemohl být konec?! Měl být. Už mělo být po všem!!!“ zoufalý výkřik… a já křičím s ním.
Jsem zase úplně rozložená na kousky a to nejsem ani v půlce.
Shey!! Právě teď ji vidím opravdu ráda.
„Pil jsem, s chutí. Ještě nikdy to nechutnalo tak dobře.“
Shey je úžasná, ale bojím se, že jemu ta povzbuzující slova momentálně připadají prázdná, když jim nedokáže sám opravdu věřit…
"Cizí lidé, které jsem ani neznal. Ano, potkával jsem je, ale to bylo asi všechno, když nepočítám fakt, že jsem občas zvažoval jako vhodné oběti." Jo, má pravdu, tohle je hodně absurdní.
"A snažil jsem si představit cokoliv dobrého, co by ještě někdy mohlo vstoupit do mého života. Snažil jsem si to alespoň představit, když už jsem s tím vůbec nepočítal."

"Milujte bez lásky…
Když vám nikdo nechce nic dát.
Nesmíte nic dostat.
Zkuste mít soucit, namísto vzteku.
Zkuste vnímat zlo.
A zkuste mu vzdorovat, když má příchuť božské many."
Áááááááááááááááá On.. já.. co… ty… Do háje! Dvakrát za kapitolu podobné šoky, to snad není možný.

"Neudělal jsem to. Dokázal jsem to zastavit.
Byla to myšlenka na Susannu, která mi pomohla to neudělat."

A ještě jednou: Áááááááá

Rozbrečela jsi mě. Několikrát. Je mi ho tak líto. Ani zemědým mu kvůli kapačce pořádně nefunguje, tohle není fér! (Ehm... omluv moje výlevy )
I já jsem zvědavá, jestli ta kapačka ovlivňuje něco napořád. Doufám, že ne.
Cath, miluju Tvoje písmenka. Jen si nejsem jistá, co ze mě vlastně zbylo, jestli vůbec ještě něco :D

1

>