Další odkazy

Nenechte si ujít!

Povídka Druhá šance od Alokin teď vyšla jako kniha!

Zkáza z nebes

Snoubení tmou - Leona Škodová

Hříšníci - Marie A. Gregorová (ambra)

Facebook

Kdo sem chodí?

Flag Counter

http://bez-hranic.cz/gallery/Ilja.jpg

Tak, jsem tu s poslední kapitolou a kraťoučkým epilogem.

Přeju Vám krásné počteníčko počtení. :) Na konci příběhu je pár slov ode mne pro Vás.

Děkuji!

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1

NeTy

5)  NeTy (02.02.2022 13:48)

Čtení černých duší byla horská dráha. Ta největší možná. A nemyslím ve smyslu kvality. Myslím emocí. Nejen že jsem si nemohl být jistý žádnou kapitolou, kam bude příběh směřovat, co hrdinové prožijí. Nejednou se to týkalo i samotných odstavců a řádků.
Fascinovaly mě postavy a jejich prokreslení. Byly pro mě živé. Strávil jsem s nimi celý měsíc a musel jsem se držet, abych všechno nepřečetl za první dny. Tak moc jsem do toho byl investovaný. Přemýšlel jsem o lidech a příběhu, i když jsem ho zrovna nečetl. Konečně bylo možné si vychutnat kompletní dějový oblouk... a asi ani nedokážu popsat, jak moc dobré a silné to bylo.
Musím vyzdvihnout práci s formou. Použití mailů, analepse, esemesek, vícero vypravěčů... Nejlepší na tom je, že to tam není proto, aby to tam bylo. Všechno vyplývá přirozeně z děje. Mám rád asociace a tato kniha jimi byla prodchnutá. Vyvolávala vzpomínky uvnitř i vně. Kromě nich nesmím zapomenout ani na dějové oblouky. Jak se ve vlnách vrací určité střípky, s jakou zručností se s nimi pracuje. Jak se z pouhé přezdívky Honimír a jednoho přeřeknutí stane najednou motiv v jiné kapitole a jak neskončí jenom při tom. Jak krutou a osvobozující roli sehraje na konci kartička do knihovny. Jak se v ráně otáčí nůž, když se člověk dozvídá o osudu Leny. S každým příchodem už známého přijde něco nového. Odhalí se více nitro, narostou chmury, postavy se posunou (klidně i o krok zpět).
A potom jsou tu detaily. Třeba to, jak je uchopené pouhé oslovení lidí. Pro Ilju je to prostě Robin. Kryštof k němu má niterný vztah, je to pro něj Rob. Nebo jak jsou předány některé informace (viz emailové adresy, kde se člověk dozví jméno Vágner). Byla by škoda přeskočit i tyto řádky.
Kritiku bych směřoval k občas nadbytečným popisům, kdy je doslovně popsáno něco, co je před tím naznačeno jemněji.
V závěru jsem byl dojatý, regulérně dojatý. A to je něco, co se mi u čtení přihodilo teprve podruhé v životě. Duše možná byly černé, jen ne zlé.
Nikdy nezapomenu. Nikdy.

4)  bflmpsvz (08.02.2017 20:54)

Kdyby jen Mezi námi a Demoni:))) Co takhle Jen na jednu noc? Nicméně vylepšení konce jsme si představovala trochu jinak tak nějak záhadně další šance, ale na tomto světě. Fajn, chceš z toho udělat duchařinu, máš ji mít:))) Ne, vážně. Ty poslední kapitoly byl trochu záhul, přestože to dopadlo "dobře". Tvoje postavy miluju, všechny do jedné, ne jenom Ilju a Vladimíra... Bohužel je všechny necháváš děsně trpět za to bych tě Je mi líto, že jsme se s Iljou rozloučili, tak snad někdy v budoucnu přijdou další nové postavy... Teď mě celkem děsí představa konce Mezi nám:D :D :D Ať je Ilja kdekoliv, doufám, že se má tak, jak jsi jí to přisoudila (i když je ta holka fiktivní:))) A tobě díky za příběh

3)  iris (08.02.2017 19:38)

Díky, spousta práce, silný příběh, naložilas na tu holku sakra hodně, smutný konec :'-( Ráda si v budoucnu zase něco přečtu

2)  Mira (31.01.2017 08:31)

Nádhera.
(Já mám ale výmluvu - FAKT jsem tu výjimečně a ani jsem si nevšimla, že tahle povídka vychází. Takový skvost!)
Dokážu si představit, proč to takhle muselo skončit. Na to nepotřebujeme projít peklem, abychom se dokázali vcítit. Ačkoliv když jím projdeme, dostává to pro nás nový rozměr. Pro mě to skončilo nejlíp, jak mohlo. Ostatní truchlí, ano, vždycky bude někdo truchlit a to je moc dobře. Ale pro Ilju byl v posledních měsících nejdůležitější Vladimír. Proč bychom jednou za čas nemohli myslet na sebe a na to, co chceme hlavně my. Věřím tomu, že je šťastná.
Píšeš moc krásně, krutou realitu jsi v pár slovech podala tak citlivě, až mě občas mrazilo. Tvé povídky vůbec neznám (hanbou bych se propadla! ) a okamžitě je jdu číst. K děcku vstane manžel, od čeho je to otec :D
Nesmírně Ti děkuji a ano, odpočiň si, kafe není nikdy dost.

1)  Pája (30.01.2017 18:31)

DĚKUJU...

1

>