12.02.2011 [23:30], Anna43474, Poezie, komentováno 11×, zobrazeno 310×

Konce a odchody
Tehdy
Tehdy‘s miloval
Tehdy láska vzplála
Teď je to pryč, odcházíš
Jako jeden z mála
Ne že by jich bylo víc
Žádáš odpuštění
Když co odpustit není
Jen odešel’s
A postel zbyla prázdná
A noc už nešeptá
Pomíjivá chvíle vzácná
Modré z nebe
Jsem prý byla
Ale hvězda spadla
A neplní se přání
Zbylo jen zdání
Žes tu byl
Byl’s tu?
Ptám se noci
Kam odlétl ten sen
A kdy se vrátí
Když není pomoci
Tak nepros mě
Nezůstávej
Já taky nesmím
Neprodlévej
Už odcházím
Tak nech mě jít
Jen nech mě jít…
10) Jarusinka (13.02.2011 20:43)
Milá Anička s číslom
...
.....
.....
....
...
Stále nič.
.....
Kruťárna... rozhodla si sa ma mučiť?
Odpúšťam
Bolo to také skvelé, že sa mi pri tom vynárali obrázky nie až tak dávnej minulosti.
Ďakujem za túto báseň, bola naozaj vydarená
5) Carlie (13.02.2011 09:29)
Ann, všechny ty emoce jsi na mě přenesla dokonale, cítím tu atmosféru, vidím tu prázdnotu a touhu obrátit se k budoucnosti...
3) Karolka (12.02.2011 23:53)
Tak to je tedy něco!
Já to ani víc komentovat nebudu. Přímý zásah do srdce. Nádherné.
11) Lowri (18.02.2011 21:30)
Krásné
.