Další odkazy

Nenechte si ujít!

Povídka Druhá šance od Alokin teď vyšla jako kniha!

Zkáza z nebes

Snoubení tmou - Leona Škodová

Hříšníci - Marie A. Gregorová (ambra)

Facebook

Kdo sem chodí?

Flag Counter

/gallery/Sklo.png

Ahoj holky,

ta prodleva mě mrzí. Celé ty dny jsem přemýšlela nad editorem, jestli to ještě nemám předělat, dokonce jsem mluvila i se svou beta čtenářkou, protože jsem měla pocit, že Audrey s Chazzem jsou pěkně máklí schizofrenici, ale ta mě povzbudila, a tak jsem do toho nezasahovala. (Upřímně? Myslím si to pořád.)

 

Audrey má návštěvní den. A navrch se podíváme na zlomový střípek minulosti.

Přeji příjemné čtení, a moc děkuji za komentáře u předchozí kapitoly. :)

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1

Alenka

7)  Alenka (11.10.2016 10:58)

Seb, v tom případě odhaduji, že se ti bude líbit i ten následující. Děkuju.

Alenka

6)  Alenka (11.10.2016 10:57)

Siruko, co na to říct? Snad jen - díky moc! :D

Alenka

5)  Alenka (11.10.2016 10:56)

Milá Phobos, rozhodně ses mi postarala o největší překvapení ne-li celého měsíce. Nepomyslela bych si, že zrovna tobě se budou mí pubertální hrdinové líbit. Čekala jsem spíš opak.
Přiznám se, že ten začátek je autobiografický, to jsem prostě celá já. (A to denní snění mi stále zůstává. ) No a na tomhle konceptu je tenhle příběh postavený - jak zareagovat, když dostaneš křídla a potkáš někoho, kdo má taky křídla, ale neznáš ho? Přece v každém příběhu má hrdina nepřítele, tak si ho uděláš. Co na tom, že bydlí o pár ulic dál a jste vlastně stejní obyčejní občané...? :p
Je to tak trochu i protiklad všem příběhům podobného rázu - neurčený původ nadpřirozených schopností, "poslední" bitka, z které vyšla vítězně, ale vlastně poraženě a tak. Říkala jsem si, že pokud by se tohle opravdu stalo, ten dotyčný superhrdina by s tím možná bojoval, nebo to lehce přijal a třeba by nikdy nenašel na odpověď na otázku "proč zrovna on a jak se to mohlo stát".
Musím zmínit a lehce zdůraznit, že jsem to napsala pro svou radost. Svůj účel to stále splňuje, i po sto padesátém přečtení, takže já jsem se svým amatérským dílem spokojená. (Možná právě proto, že postrádám ambice napsat něco hlubšího nebo dokonce propracovanějšího - to ráda přenechám někomu jinému.) A vydávám to, protože mi to taky dělá radost. Takže ti doporučuji před další kapitolou odložit veškerá očekávání a připravit se na prostý pubertální konec.
Moc a moc děkuju za všechny ty komentáře! Díky nim jsem zažila, co znamená být doopravdy mimo, protože jsem pořád jen přemýšlela nad tím, co odpovím, a nedokázala vnímat, co se kolem mě děje. :D
PS: Měli těstoviny s rajčatovou omáčkou.

Seb

4)  Seb (10.10.2016 21:14)

Tak tenhle vývoj se mi líbí a moc
Děkuju

3)  siruka (10.10.2016 19:29)

prave kdyz to zacalo byt zajmavi .OO ze by byl do ni prece jen bouchlej? :D

2)  siruka (10.10.2016 19:29)

prave kdyz to zacalo byt zajmavi .OO ze by byl do ni prece jen bouchlej? :D

Phobos

1)  Phobos (10.10.2016 16:28)

Synovi? Rajčata? Proměna? Držet si odstup? Chechtám se jak puberťačka. Fakt stále nevím, co mě na tvojí povídce dostalo, ale jsem stále lačnější na to přijít.
No, napínáš mě pěkně a bavím se čím dál tím líp.
Ale teď vážně, kde je další díl?

1

>