Povídka Druhá šance od Alokin teď vyšla jako kniha!
04.02.2011 [20:08], ambra, ze série Z jeho krve, komentováno 44×, zobrazeno 5750×
Dvanáctá
Sama - sám
3) Pája (04.02.2011 20:33)
Ježkovi oči, co jí to provedl??? On jí nějak oblbuje, když je v jeho blízkosti, zmetek jeden
Doufám, že ji Adam brzy najde
Jinak opět super a jsem ráda, že přibyla další kapitolka
děkuju
2) Nerissa (04.02.2011 20:32)
Mathyas je podlý. Jenže co by to bylo za život bez překážek. Jenže teď se bojím. Co když se jí něco stane? Sice tam byl zmíněn doktor, ale její prášky jaksi zůstaly doma... A co Adam? Co bude dělat on?
A proč to museli odnést neviní? Jen těžko jsem potlačila vzlyky, abych netrápila svůj podrážděný krk, ale mě prostě občas rozbrečí každá blbina.
Při Adamově pohledu mi zněl v hlavě Dráculův monolog. Konkrétně tahle věta: Možná kdysi chtěl jsem změnit svět a vzpurně bušil do zvonů, však tenhle svět se měnil běheme let, podle svých vlastních divných zákonů. Nevím proč, ale prostě mi ta věta zněla v hlavě stále dokola. A myslím, že k Adamovi se i hodí.
Ambří, úžasná kapitolka.
1) Ree (04.02.2011 20:22)
Cože?
Hannah a Chris jsou fakt mrtví? Já myslela, že je ušetříš A co Adam? Co Mite?
A já si říkala, proč s ním dobrovolně šla... Co to je za parchanta? No taaaaaaaaaak
4) Karolka (04.02.2011 21:24)
Bylo to celé jako desetimetrová tsunami, co "kráčí" vpřed neměnným tempem a smete všechno, co jí stojí v cestě. Zapomněla jsem, kde jsem, kdo jsem. Z té ohromující masy čiré energie ale vystupuje jedna věta. Takový ostrov nebo hora. Něco, co se mi zabodlo přímo do srdce.
„Ach děti, tonton vás nakonec neuhlídal…“
Chci tím říct, že celý ten tok děje, věta za větou měly ohromující účinek a efekt. Po přečtení bych zůstala bez dechu a omráčená. Ale tahle věta zafungovala, jako bys nad nějaké hodně vysoké číslo napsala malou desítku - na desátou.
Takže jsem užaslá, omráčená, bez dechu, a po přečtení cítím, jak se tvůj vliv odlupuje z každé mojí buňky. S tím rozdílem, že v nich zanechal své DNA.
P.S. Jak je chceš zachránit!!!!!?????
P.P.S.