Je to strašně kostrbaté, ale je to od srdce. Malý dárek za veliký dar.

Ještě jednou děkuji, Alice...

Úvahy pri svetle nočnej lampy....

Pozor, kouše!

Třetí "dílek" mojí "básnické sbírky".

Ne, sranda, prostě jenom básnička C. Doufám, že se bude líbit, pokud ne, tak mě pouště. Poezie není můj nejbližší žánr.

blotik

Dýchám, létám, miluji, lžu, bojím se a padám...

Poslouchala jsem Beethovena a napsala tuhle báseň, tak jsem ji podle toho i pojmenovala...

Pokusila jsem se o volný verš, který nemá interpunkci, tak snad to bude k čtení.
B je už druhá "kapitolka" abecedy. Doufám, že se bude líbit a má cenu pokračovat až do konce.
blotik

Když procházíte peklem, není komu se svěřit, komu důvěřovat, pak je tu jedna dívčí jistota. Plyšáci...

První báseň. Je to zatím jenom pokus, jestli se vůbec uchytí. Snad se Ačko bude líbit.

Milá Kačenko, zde je vidět, jak MOC se už těším na "Nebezpečnou lásku"... takže mě, prosím, neflákni přes kokos, jen co mě prvně zříš, ju?

Další z dlouhých osamělých večerů...

Vůbec to neberte vážně. Kombinace vlezlé zimy, zpožděného autobusu a promočených rukavic... ;)

Báseň o jedné "Růžence". Ale co když nestačí polibek, aby se probudila?

Co je horší, než když nevíte, kdy se vaše láska probudí?

... A co je krásnější, než když ve své lásce vytrváte?

Iwka

Tuhle báseň jsem jednou napsala na papír, ale omylem skončil v koši. Na něco málo jsem si vzpomněla a tady to je.

Navěky...

Pššššt, pšššt, hrozně to muselo ven a teď už nebudu moci předstírat, že je mi patnáct, ale jsem šíleně dospělá a uvědomělá osoba.

Protože vuáááá, ty hormony prostě mám! A jsou šílené.

Tak tu máte jeden takový nevinný nádherný fail, který zavání nějakými těmi lidskými city.

P.S.: Označení poezie berte s ještě větší rezervou, než obvykle.

Iwka ♥

Jen aby tu nebylo tak prázdno...

Pro Karlose SanChéze... protože mi řekla, že to dává smysl :))

Básnička věnovaná jedné naprosto úžasné slečně, která si ji bohužel už nikdy nepřečte. Už jednou byla zveřejněna krátce potom, co opustila tento svět. A znovu ji zveřejňuji teď. Sice na jiném webu, ale se stejným pocitem. Markétko, pokud si tohle budeš moci někdy přečíst, chci abys věděla, že si Tě moc a moc vážím.

Můj druhý nejstarší básnický počin. Nevím, zda nebude někomu povědomá, už byla publikovaná i jinde, včetně mého blogu, ale mám ji ráda, tak jako všechny své básničky, a tak se o ni podělím i tady. :)

Příliš dlouhá cesta.

Z dlhých chvíľ...

Zpátky domů, zpátky na začátek.

Melancholie z dlouhých nocí.

Zveřejněné s povolením autorky. Kačí, je to tvoje.

Trocha lásky...

když už bude ten konec světa

Další "ne-moje" báseň, tentokrát od jiné autorky. Věnovaná Janě.

Není o smrti.

Je to jen konec.

Po hodně dlouhé době jsem se pokusila zase něco napsat a vlastně si ani nejsem jistá, zda-li se to dá nazvat poezií.

Keď sa niečo nepodarí, je lepšie vstať z prachu a oprášiť sa, než ho ostať hltať... minimálne nebudem mať plné ústa prachu...

Poněkud kontroverzní básnička s mnoha smysly, je jen na vás, jak ji pochopíte...

Další báseň, trapně naducaná emocemi zmatené dospívající. Už vás to musí fakt těžce nebavit.

Jenže víte, co? Já si prostě nedám pokoj a rýpat budu a budu!

Protože jsem tak zlá a vidím na ostatních chyby a potřebuju se z toho vypsat a nutím vás k porozumění. :D A jsem tak drzá, že to zase cpu do rýmů, jo! 8)

Iwka (kdo jinej zas)