22.07.2011 [22:30], Monelien, Poezie, komentováno 3×, zobrazeno 236×

Čtyři stěny a my dva...
Čtyři stěny, jedna postel,
a já, sedící na zemi.
Píšu rukou to slovo na „el“
a prosím, nesměj se mi,
tohle jsem já.
Čtyři stěny, tichý chrám,
co svědkem stal se,
lásky, kterou za nic nedám,
jen neříkej sbal se
a jdi.
Čtyři stěny, světlo mdlé,
pár zapálených svíček.
Když není tma není tu nic zlé,
strach mizí zpoza víček,
už nebojím se.
Čtyři stěny, dveře zavřené,
klíče v nedohlednu,
oči jeden na druhého upřené,
venku mráz jak v lednu,
zůstanem tu navždy.
3) Monelien (29.07.2011 20:30)
Díky holky