30.08.2011 [12:00], Karolka, Poezie, komentováno 13×, zobrazeno 227×

Vzdorovat jednomu osudu je snad možné. Ale dvěma?
Tam v zemi daleké, kde půda je suchá pustá
jak popel řeřavý, když shořel hustý les
Tam kdysi ztratila se a jen stín po ní zůstal
Byla tu před nedávnem, však sup se na ni snes.
Vykloval oči a vlasy vyrval drápy
pak ruce bílé i hrdlo krutě spás
nechal jen kostru, a zrezlé zbroje pláty
meč totiž nezvedla, už nezbyl žádný čas.
Mívala křídla a srdce, které buší
jenže zlé víly si vymyslely vtip
našla dva osudy, co spoutaly jí duši
nepotkat žádný snad zemřela by líp
Ten první osud jak přístav jako skála
zdál se být skrýší, zdál se být jako tvrz
rozprostřel křídla Jana se přesto bála
že v jeho zdech by poutník snadno zmrz
Ten druhý hřál, byl zosobněnou vášní
nabízel náruč a noci měnil v den
Však skrýval tvář a masky nosil zvláštní
A Jana nevěřila, že nezdá se jí sen.
Pak přišla noc a přepadly ji šelmy
hlad hnal je vpřed a necítily strach
Však Jana z Arcu ta se bála velmi
že svět se rozpadá a zbude jenom prach.
Skryla se v tvrzi, před drápy šelem dravých
a vlastním mečem si rozpárala duši
i v půlce dobere se přece citů pravých
že stále miluje snad druhý osud tuší
Už přešly plameny a odletěli supi
i víly zmizely, co spáchaly tu lest
jen stín tu zůstal té kdysi živé dívky
co místo lásky zemřela pro čest
12) leelee (31.08.2011 22:42)
krásný smajlík kterej by se rozpustil an oblíček prachu tady bohužel neni
11) kytka (31.08.2011 18:39)
Mám strach něco napsat, abych tu nádheru nepokazila. Karolko, z takové básně jde mráz po zádech. Je to skvělé.
9) Astrid (31.08.2011 02:28)
Karolíno Limrová, toto sa budú raz učiť deti na základke naspamäť a budú hovoriť: do prdele aj s básničkou - že sa ju musíme učiť naspamäť, ale tak to chodí a je, a potom za nejaký ten čas človek dospeje a divý sa svetu a naraz je múdry a čo ja viem čo ešte. A potom všetkom, vezme zbierku básni a povie: táto autorka má krásnu dušu, lebo nikto bez tak krásnej duše by toto nenapísal.
8) Bye (30.08.2011 22:43)
Karolko... co Ti k tomuhle mám napsat?
Nádherná básěň, vyznání a podobenství...
Vyjádřilas přesně to, cos potřbovala a ještě ke všemu tak výjimečným způsobem.
A tady mrazilo mě:
Skryla se v tvrzi, před drápy šelem dravých
a vlastním mečem si rozpárala duši
i v půlce dobere se přece citů pravých
že stále miluje snad druhý osud tuší
5) Paja (30.08.2011 16:02)
Miluju ten příběh, tu jemnou, nevinou a křehkou dívku, která ve svém srdci, se svou odvahou a vůlí byla silnější než leckterý rek. Tímto, díky tobě, to získává jen ještě ostřejší rozměr. Bolí mě z toho na duši...
2) Tor (30.08.2011 13:11)
Mívala křídla a srdce, které buší
jenže zlé víly si vymyslely vtip
našla dva osudy, co spoutaly jí duši
nepotkat žádný snad zemřela by líp
u tohohle mě zamrazilo.
Skvělý!!!
13) ScRiBbLe (11.10.2011 15:13)
K tomu nemám nic, co bych řekla.