6)  sakraprace (03.12.2011 08:21)

Jedna z nejkrásnější, nejvíce strhujích a dechberoucích povídek, co jsem kdy četla.

5)  Twilly (02.12.2011 23:38)

Šári, tak teď musím říct, žes mě svým komentem docela překvapila... i když nechápu, a to jak koukám tak koukám, "CO" se ti na tom zdálo mrtvé, opravdu nevidím, ale přesto respektuju...

4)  SarkaS (02.12.2011 23:07)

Krásná povídka, Mibel! SKvělé téma, báječné zpracování,a le přesto bych měla jednu výtku... ne není to kvůli Juliově smrti ... Spíš mě malinko mrzelo, že v části kdy se měla povídka nejvíc rozběhnout, tedy v druhé třetině a před koncem, to bylo úplně mrtvé a i přes ten krásný epilog, to nebylo ono. Je to hrozná škoda, že těch několik kapitol to tak pokazilo. Ale nic to nemění na tom, že tohle byla jedna z těch best povídek, které zanechají hlubokou stopu a ještě mnohokrát si na ni vzpomenu. Děkuji ti za možnost si ji přečíst!

3)  Nosska (02.12.2011 22:25)

Zdá se mi to nebo to opradu nějak rychle uteklo?
Jen teď tak nějak nevím, jestli mám plakat, že to skončilo nebo se radovat, že je Zuzka šťastná. Každopádně, Vítkovo rozloučení mě naprosto dostalo a "čísi" ruka u automatu... a ta jeho malá habaďůra, ta mu vyšla dokonale
A pak? Pak už jsem se rozpoštěla, jako máslo na sluníčku Už se nemůžu dočkat Sázky na duhu jsem ráda, že budu ještě chvilku vyhlížet, co se tam u nich dějě nebo spíš dělo A kdyby Tě přeci jenom někdy napadlo, jak se ten jejich sladkej život vyvíjí dál, tak se tomu nebraň, my se na to budem klepat, jak hladoví psi

2)  Twilly (02.12.2011 22:13)

Ty moje skvělá spoluhlavo. Stačil jediný dílek a měla jsi mě v hrsti. Další a další slovíčka ve mně dělaly salta, ale já to prostě musela číst. Milovala jsem Vítka a osudově miluju Dana. Od prvního vpádu do Vítkova domu. Bylo to jako by do mě udeřil blesk - jménem Mišutka. Se slovíčky to umíš, jako málkdo. Nikdy neposlouchej nikoho, kdo ti bude tvrdit opak. Jsi moc moc chytrá, inteligentní a velice dobrá spisovatelka a já věřím, že MDL mi budou co nevidět šustit v rukách Ďekuju, že jsem u toho mohla být

1)  Tammy (02.12.2011 22:01)

Neskutěčný! Nádherný! Smutný, vtipný, plný lásky, lží... Nevím co napsat, abych se vyjádřila - MDL byli něco jiného. Pro mě jedinečného. U žádné povídky ani knížky jsem se tak nesmála, nebála a nebrečela. Nechápu, jak si do jednoho příběhu dokázala dát tolik věcí! Když se s Vítkem dělo něco vážného, nemohla jsem jenom brečet, protože tam bylo vždy něco, co mi dokázalo vyvolat úsměv na tváři. Malé duhové lži byli a jsou krásně vymyšlené a fantasticky napsané. Proto Ti věřím, že Sázkou na duhu nezklameš. A jestli chápu dobře, že Malé duhové lži jsou s trochou pravdy, tak obdivuju každého, kdo to zvládl. Stejně jako Zuzku s Danem - pro mě jsou hrdinové, zvládli to. Stále Ti Míšo držím palce, aby byli MDL vydány, ptože za všechnu námahu stojí.