BEZ HRANIC - náš online šuplík
NEBRASKA zpovídá AMBRU
Sekce
Anketa
16.01.2012 [13:15], Nebraska, Zpovědnice, komentováno 20×, zobrazeno 449×
Ženská, která umí pošťouchnout, nakopnout i pochválit. Autorka, která umí napsat všechno, na co si vzpomene. Básnířka, která z nás dostane přesně ty emoce, které chce.
Pokud vás zajímá, jak to bude s ambřinou opravdovou knížkou, co má a nemá ráda a co všechno právě teď čte, jste tu správně.
1. Začneme hezky zostra tím, co nás všechny hrozně zajímá: už víš, o čem bude tvá první opravdová knížka, na kterou se fakt moc těším?
Tak se ti to povedlo. Fakt jsi mi vyrazila dech. Jak bych to… Nebudu dělat Zagorku a vyklopím na sebe to, co už mnozí vědí. Trošku jsem se unáhlila a zkusila kousek něčeho poslat kamsi a byla jsem samozřejmě poslána k šípku. A i když na to možná nevypadám, kombinace nízkého sebevědomí a nulové ctižádosti ze mě dělá osobu, která bude o opravdové vlastní knížce asi vždycky jenom snít (a to ještě ne moc intenzivně). Přesto - abych úplně nekecala. Už asi osm měsíců si dělám takovou přípravu na cosi, co by jakože mohlo zavánět literaturou (se směj, no). Je to několik povídek. Hrdinkou každé je žena. Ty ženy jsou různého věku a „beru si je“ v okamžiku, kdy prožívají nějaký zásadní zlom ve svém životě. Ten zlom je nutí rekapitulovat to, co až dosud prožily (případně chtěly a nestihly prožít). Zajímavé na tom je pravděpodobně jen to, že to jsou všechny ženy z mé přízně – ať už bližší nebo vzdálenější. Sebe jsem pasovala na post osoby, která všechny ty povídky propojuje (jo, nic moc, já vím). Vždycky to ale uvízne na jediném: koho by tohle, proboha, zajímalo?!
2. Co čteš? Doporuč mi něco, předem děkuju :-)
Fakt chceš vědět, co všechno mám aktuálně rozečteno? Jsem v tom čím dál horší, ale bez některých autorů prostě dlouhodobě nemůžu být, tak se k nim vracím a nakukuju a taky se snadno nechám ovlivnit, takže… No nic, tady je ta nesourodá hromada:
Ken Follett – Pilíře země (dárek k Vánocům, má to přes 900 stran, a protože jsem vystudovaný historik, nedokážu to číst „normálně“, takže tu k tomu mám cosi o středověké architektuře plus Dějiny Anglie od Mauroise – ty jsou výborné, doporučuju pro základní přehled)
Stefan Zweig – Amok
Jan Balabán – Zeptej se táty (Balabána musím něčím ředit, je to depka, od které se ale nemůžu odtrhnout)
Michael Cunningham – Domov na konci světa (od něj prostě cokoliv, je to génius)
Kurnik, až teď mi došlo, že čtu samé depky, ale mám tu připravenou konečně i Anitu, tak si snad spravím náladu
Pak tu ještě leží dva kousky od Meg Cabotové – taky Ježíškova práce. Ta funguje vždycky!
3. Kteří jsou tví nejoblíbenější knižní chlapi? Na skotské horaly s pořádně vyvinutými stehenními svaly, které jim čouhají zpod kiltů bych to neviděla, tak jsem zvědavá, koho kromě E. napíšeš.
Tohle je moc dobrá otázka. Díky ní jsem si uvědomila, že nemám speciálně oblíbené knižní chlapy. Miluju spoustu knížek, ale nikdy jsem nesnila o knižním hrdinovi. I u TW ságy mě vlastně chytil ten příběh zakázané lásky (a ne, nenechám si to vymluvit, klidně se mi směj) a do Edwarda jsem se zabouchla až přes Roba (a to je taky výkon, protože ani herci mě nikdy nějak neto ). Pořád přemýšlím a právě mi došlo, že mnohem víc mě vždycky fascinovaly hrdinky. Ale proč, to už raději nebudu pitvat . V každém případě bych měla dodat, že tady jsem dostala takovou masáž, že se probudila i ta z mých hormonálních center, o jejichž existenci jsem neměla ani tucha. Takže jo, teď už bych pár chlapáků dala, jasná zpráva, bejby.
4. Co máš a nemáš ráda?
Mám ráda… Kromě své rodiny, samozřejmě: Klidné dny, kdy nic nemusím (možná dva za rok). Když počasí odpovídá roční době. Když se počasí zblázní a vůbec neodpovídá roční době. Když mám dost času na všechny lidi, se kterými se věčně nestíhám vidět. Když mám dožehleno. Když se mi občas, asi tak na desetinu vteřiny zdá, že jsem nahlédla smysl bytí (ty jo, to zní super, ne?). A když jsou všechny děti aspoň týden v kuse zdravé! (bez ohledu na smysl našeho bytí.). Nemám ráda… Svůj věčný spánkový deficit. Blíženeckou nevyzpytatelnost nálad mého muže. Pubertální nevyzpytatelnost nálad mé nejstarší dcery. Dětskou nevyzpytatelnost nálad mých mladších dětí. Popřechodovou nevyzpytatelnost nálad mé mamky. Předpřechodovou nevyzpytatelnost vlastních nálad. Pak ještě globální oteplování (o kterém si nejsem jistá, jestli k němu fakt dochází) a všechny ty ošklivé věci, na které nakonec zajde naše trapně sebevědomá civilizace.
5. Kdy naposledy tě něco dojalo a rozesmálo tak, že se to nedalo udržet v sobě a muselo to ven?
Tahle vypadá nevinně, ale je hrozně těžká. Co znamená „muselo ven“? Většinou se ventiluju ve svých pokusech o poezii, ale jinak jsou obě zmíněné věci tak intimní, že si je nechám pro sebe (jinak bych si musela něco vymyslet a to se mi nechce).
6. Jak u tebe probíhá proces psaní? Ptala jsem se tě na to kdysi sávno na FF, tak jsem zvědavá, co se změnilo.
Změnilo se to, že chybí ten pocit přetlaku. Chybí mi ta sebedůvěra pramenící z nevědomosti. Zmizelo to „prostě to nějak nabuším“. Je to čím dál těžší, hrozně se kontroluju. Ale kupodivu mě to pořád dost baví.
7. Má oblíbená otázka: co by sis s sebou vzala na pustý ostrov?
Hej, to už se tu probralo fakt důkladně, takže kromě těch všeznalých svalnatých chlapů určitě zásobu repelentů (kdyby zbyl na planetě poslední komár, najde si mě) a maximální zásobu knížek. Dodala bych i svoje děti, ale mohlo by to být tak tři týdny poté, co na ten ostrov dorazím já?
8. Muselo to přijít: už víš, kdy se velkolepě navrátíš na BH? :-)
Bála jsem se, že se zeptáš. Ech… To souvisí s tou sebekontrolou. Starší rozepsané věci mi přijdou stupidní, Míjení jsem stopla, páč jsem se zalekla svých čtenářek. Jo, normálně jsem se vyděsila, že to podělám a že mi to dáte sežrat. Ale včera jsem se definitivně rozhodla, že Mite přepíšu a dodělám. Ale zase mě pochval, občas vyklopím nějakou veselou říkanku.
9. Ještě jednu otázku zopakuju z té minulé zpovědi: kdyby ses mohla stát postavou v jakékoliv knížce a prožít její příběh, co by to bylo? (A nekoukej se na svou minulou odpověď! :-) )
Tak jsem se fakt nekoukla na minulou odpověď. Dumám… Čéče, já jsem na to asi moc líná. Jsem si prožila vlastní story s vlastními trably, a i když vím, že v kůži hrdinky bych věděla, že nakonec (pokud si vyberu dobře) dostanu HE, nechtělo by se mi prožívat „další kolo.“ Ale jo, chápu, je to jen hypotetická otázka, takže se zamyslím. Jo! Rozhodně naše milá automechanička, asi není náhoda, že ji mám v avataru. Dělá na sebe, občas je z ní číča a ti chlapi kolem ní… Ech… (tolik ke zmiňované hormonální masáži).
10. Desátou otázku nechám na tobě. Na co jsem se tě nezeptala? Na co chceš odpovědět?
Chce se ti spát? Ano, prakticky nepřetržitě . Děkuju, Nebrasče, nebylo to tak hrozný ♥.
Přidat komentář
Komentáře
1
19) HMR (22.01.2012 06:43)
Ambra vtipná jako vždy 
prý nízké sebevědomí
a co máme říkat my... ostatní... nevystudovaní historici
kdy budou ty povídky dokončené???
17) kytka (18.01.2012 22:41)
Hezká zpovědnice. Tady někdo umí mluvit do tisku. Mám pocit, že jsem četla rozhovor s nějakou star. Odpovědi jsou jako Tvoje psaní - vtipné i k zamyšlení. A hlavně, krásně lidské.
16) Bye (17.01.2012 19:44)
Hahaha...
Ale víš co? Já už Tě mám tak přečtenou, že jsem čekala přesně tuto reakci...
13) Astrid (16.01.2012 23:01)
Velmi príjemná spovednica, jo Bye má pravdu, na hrozné bláboly som narazila aj ja za posledný polrok(tým nechcem vec nejako zjednodušovať, ale myslím, že je to omnoho jednoduchšie ako sa zdá - takže neco smelo skompaktuj
Odpovede k otázke č.6, sú tak presne vystihnuté. Páčili sa mi všetky Vaše odpovede, madam
12) Bye (16.01.2012 22:13)
Neb, díky, konečně vím, co by si ambra vzala na pustý ostrov! Ne, fakt, super zpovědnice, všk já to hned ambře vytmavím...
ambro, vzhledem k tomu, že JAKÁKOLIV Tvoje povídka (dokončená, či nedokončená... 
) vyvolá v našich vodách mexickou vlnu, ohromný zájem, nadšení, emoce nejrůznějšího charakteru, hromadné škemrání o pokračování, atd., atd., doporučuju Ti zavřít nízké sebevědomí do toho šuplíku, co se Ti uvolní, až z něj vytáhneš všechny ty nasyslený věci, a na malou ctižádost vzít krátký řetěz a dlouhý bič. Vždycky, když totiž poslední dobou procházím knihkupectvím a vidím ty hromady neuvěřitelných blábolů, co jsou lidi schopný sepsat a nakladatelé ochotný vydat (musej bejt podmáznutý, jinak to nevidím!), tak si říkám, že zrovna Ty máš potenciál ty zatuchlý vody pořádně zčeřit. Tak se nežinýruj, prosimtě! 
11) kamčí (16.01.2012 20:03)
krásná zpovědnice
tím línym kozorohem jsi mě nesmírně potěšíla a uklidnila, jsem na tom stejně
a moje otázka???? co chceš sakra k narozkám?
10) Ree (16.01.2012 17:41)
Neříkám teď... Možná časem? Samozřejmě bych to nikdy neudělala 
Jenom mě to zajímá!
9) ambra (16.01.2012 17:38)
Ree, to se nestane, tady je hotové jenom Už nikdy nebudu mluvit sprostě a to je nepoužitelné . (a nehraj si se mnou!
)
8) ambra (16.01.2012 17:37)
Tor
1) To není preciznost, to je zbabělost
2) Já mám depku z Tebe a z Neb. Čtu možná nějaké těžší věci, ale zoufale pomalu . Čtení tě musí hlavně bavit, nedělej si násilí
.
3) Já ti nevím, mně to vymýšlení super chlapů nějak nejde, asi mi v dětství chyběl ten mužský vzor
.
4) Ech, takže víš, na co narážím
5) Já chcu byt tajemná! Celý život su čitelná jak sviňa .
6) Amen.
7) Já tam ty tři týdny dala jen proto, abych nebyla za potvoru
.
8) Ano, zvlášť břicho se mi po těch Vánocích klene...
9) Myslím, že Anitu jsi dávno předčila
10) Ano, my unavené třicátnice...
Děkuju!!!
7) ambra (16.01.2012 17:26)
Ivanko, děkuju .
Klasika - před spaním (a to nejlepší zapomenu). Často v autě, když jedu delší trasu (sama, s dětmi vzádu to moc nejde ).
Bílý a oranžový střídám (s bílým jakože hubnu, s oranžovým si nalhávám, že nehřeším tak moc jako s čokoškou, což je kravina, páč si tu čokošku nakonec stejně dám ).
Poslední dobou jsem alergická na zprávy o mužích nad padesát, kteří opustí rodinu a nechají se jako tydýti odlákat mladší zlatokopkou. A fakt mě vytáčí všechny zprávy o celebritách, v nichž se řeší cokoliv, kromě profesních věcí(zvláště pak rozměry dotyčných celebrit). Ale úplně nejvíc mě vytočí typický český řidič - buran. Když na takového narazím (zatím naštěstí ne doslova), tak mluvím opravdu ošklivě. O tom, čím mě dokáže rozzlobit můj domácí teenager, raději pomlčím .
Já jsem ty bratříky nějak rychle pustila z hlavy a ani ještě nedečetla ty, co už u nás vyšli. Ale tak nějak musím říct, že když už se do toho pustím, miluju právě tu aktuální dvojici. Zatím mě žádný příběh dramaticky nezklamal . I když možná Z je asi můj kůň (zloun, který potřebuje potulit ).
Jabko i hruška, podle toho, co je doma
.
Asi ze školy mi zůstalo zafixované, že mám ráda červen. To těšení na léto je obyčejně lepší, než léto samo. Totéž platí o prosinci - já se vlastně hrozně ráda na něco těším .
A neotravuješ!
6) Ree (16.01.2012 17:21)
Já bych jednu otázku měla. Když jsi tak nesmělá a bojíš se posílat své výtvory do nakladatelství, co bys udělala tomu, který by to tam poslal za tebe?
5) ambra (16.01.2012 14:36)
Šmarjá! Já doufala, že nebude mít v tuhle dobu nikdo čas! No nic, za chvilku vyrážím směr škola, školka, nákup, ale pak jsem jen vaše (jestli vás to ještě bude zajímat).
Zatím, prdelky
4) ambra (16.01.2012 14:30)
Silvi, děkuju a nikam nemasti . Jen o tom v poslední době prostě zbytečně přemýšlím
. A pod Míjením se sešel takový výkvět, že se mi z toho roztřásla kolena. Stav mého sebevědomí vždycky poznáš podle toho, kde zrovna víc prudím - ff je jasná známka toho, že nutně potřebuju aspoň kousek pevné půdy pod nohama
.
A co dělám nejradši? Neměla bych dodat třeba ve dne? Aby to pak nebylo 15+ . Mám diagnózu. Jsem líný Kozoroh. Všude se totiž dočteš, jak je tohle znamení děsně pracovité, buduje kariéru a tak. Já jsem přesný opak, ale něco v mojí hlavě jako by to nechtělo vzít na vědomí . Takže úplně nejradši jsem, když se jen pofalkuju a mé otravné pracovité já aspoň chvilku mlčí . Ale jinak samozřejmě čtení a psaní. A miluju dobré filmy. Měla bych asi dodat, že si ráda hraju se svými dětmi, ale to je pravda jenom někdy. Když už jsem za matku, tak si s nimi raději prostě jen povídám .
3) Tor (16.01.2012 14:27)
ad 1.) Mě. Mě by to zajímalo moc. Téma mě blízké, styl autorky miluju už teď. Jsem fascinovaná zodpovědností, jakou k tomu přistupuješ, ta preciznost. Né jako jedna, co se probudila s prstem v zadku a „jé, já něco napíšu, bude prča…“
ad 2.) Mám z tebe depku. Připadám si jako nekulturní, ignorantský hovado, co nečte nic pořádného. Budu muset vybruslit z vod jednoho žánru a trošku se čtenářsky rozmáchnout.
ad. 3) Nesmírně se těším, až některé probuzené hormonální centrum vybuchne v ničivé erupci. Jsem přesvědčena, že Chris bude vedle tvého hrdiny vypadat jako Zvoník od matky bóží.
ad.4) Celá tahle odpověď je důkaz, proč máš levou zadní na napsání čehokoliv, co si usmyslíš. Čtu s pokorou, klaním se a nesmírně se těším.
Mimochodem, můj muž je taky blíženec. Sestro…
ad.5) Máš recht, trocha tajemna nezaškodí. Já se dneska napila kafe v okamžiku, kdy kolegyň řekla cosi vtipného. Muselo ven. Bohužel nosem.
ad 6.) Popsalas mé pocity v poslední době. Nemám, co bych dodala.
ad 7.) Dej jim aspoň dva měsíce. „Mámííí, proč má větší kokos než jáááá?“ ti určitě nějakou dobu chybět nebude
ad 8.) Až se …píp píp píp píííííp, tak tě zmydlím. Míjení je tak krásně psané, že zahanbuješ originál. Vyčníváš, trčíš a kleneš se nad mnohými.
ad 9.) Tak schválně jestli bys tuhle odpověď změnila, až si přečteš Anitu )) Páč ji bych si třeba já střihla velmi ráda.
ad 10.) Rozumím. Též se světem plížím s oteklými víčky a přes vánoce mi nebylo trapné vstávat v deset. Holt únava materiálu nás –tnic )
Děkuju, holky.
2) Ivanka (16.01.2012 14:23)
Úžasná zpověď. Mě tedy nejvíc potěšila ta jemná vějička, že Mite dopíšeš, protože už ji mám přečtenou asi čtyřikrát a konec nikde.
A teď pár vlastních otázek.
V jaké denní době popř. místě popř. ději vymýšlíš nejčastěji povídky?
Máš radši bílý tic tac nebo ten oranžový?
Co tě opravdu maximálně dokáže naštvat?
Kterého z bratrů v BDB máš nejvíce ráda? A co jejich schellan?
A jablko nebo hruška?
Které roční období máš nejradši?
Hmmm. Už jsem se naotravovala dost, mizím...
1) Silvaren (16.01.2012 14:10)
Díky, holky, moc hezká zpovědnice.
Ambro, jak to jako myslíš, "zalekla jsem se svých čtenářek?" Mastím zkontrolovat své komentáře k Míjení, doufám, že jsem tam něco nevymňoukla.
Asi si budu muset vsadit a vyhrát ve sportce a založit si konečně své vlastní nakladatelství, abyste měly kde vydávat své knížky. Moc Ti přeju, aby se Ti podařilo dokončit tu "přípravu" a aby Ti ji vydali.
A strašně se těším na Mite a vlastně na cokoliv od Tebe.
A teď konečně otázka:
Co děláš úplně ze všeho nejradši?
20) Carlie (25.01.2012 18:54)
Hezký výslech!!!
Díky 
Tooož!!! Sííím, sííím, sííím 
Já nepřipojím žádnou otázku, já si dovolím připojit odpověď:
ad 1) ambra: "Vždycky to ale uvízne na jediném: koho by tohle, proboha, zajímalo?!"
- MĚ! TADY! HIER! HERE! A VČIL! ŠUP, HONEM!
To máme jako sepsat petici, nebo co?