08.12.2011 [13:30], Ivanka, Poezie, komentováno 2×, zobrazeno 157×
Poněkud kontroverzní básnička s mnoha smysly, je jen na vás, jak ji pochopíte...
Poslední chvíle mučených
Stulila jsem se v jeho náručí
a vpila se pohledem do očí vraha.
Čekala jsem na to, co mi poručí.
Po smrti jeho rukou jsem prahla.
Jeho oči mě bodaly jako nůž
a jeho rty otevíraly staré rány.
Krev pro něj byla červená tuž,
mučení hra pro mocipány.
Jeho ruce v krvi smáčené
mě jemně hladily po celém těle.
V jeho očích ty mé ztracené,
v očích jediného nepřítele.
Rty jeho slíbávaly každou mou bázeň,
s každým polibkem smrti blíž.
Připravil mému tělu krvavou lázeň
a sunul se dýkou níž a níž.
Ta bolest byla vrcholným aktem
a křik jen pouho pouhou hrou.
A s posledním plánovaným taktem,
jsem se stala duší ztracenou.
Prosbou o smrt motlitba zakončená
mi plynula ze rtů znavených.
V loutku bez provázku náhle proměněná,
poslední chvíle mučených.
2) eMuska (08.12.2011 21:17)
veľmi pekné a pútavé čítanie, máš úžasné metafory..