Tichá symfonie | | BEZ HRANIC - náš online šuplík

Sekce

11.12.2011 [21:00], Monelien, Poezie, komentováno 4×, zobrazeno 178×

Po hodně dlouhé době jsem se pokusila zase něco napsat a vlastně si ani nejsem jistá, zda-li se to dá nazvat poezií.

Slova, jen shluk písmenek

a přesto většinou stačí,

k vyjádření všech myšlenek

co v hlavě prapodivně tlačí.

Jenže co s city? Jak jen to říct, jak psát…

Slova dochází… a spolu s dechem mizí.

A použít ty, co znám? Ne, nechci lhát.

S tebou můj slovník prochází krizí.

Protože to, co ve mně je…

Na to je abeceda krátká.

Ty ničíš ty zajeté koleje

a otvíráš nová vrátka.

Tak co tedy, když nemohu psát?

Je to všechno uvnitř mě.

Možná... zkus jen poslouchat.

Buch buch, buch buch…

Miluje tě.

4) yasmini (14.12.2011 22:24)

Mon je to nádherné.

3) Monelien (12.12.2011 21:38)

Děkuju

2) Nerea (12.12.2011 15:21)

Tak ta mě dostala. Je nádherná a tak pěkně vyjádřená.

1) ambra (12.12.2011 10:13)

Něžné, výstižné, krásné