BEZ HRANIC - náš online šuplík
Vzestupy a pády
Sekce
Anketa
16.01.2012 [09:30], Iwka, Poezie, komentováno 4×, zobrazeno 151×
Pššššt, pšššt, hrozně to muselo ven a teď už nebudu moci předstírat, že je mi patnáct, ale jsem šíleně dospělá a uvědomělá osoba.
Protože vuáááá, ty hormony prostě mám! A jsou šílené.
Tak tu máte jeden takový nevinný nádherný fail, který zavání nějakými těmi lidskými city.
P.S.: Označení poezie berte s ještě větší rezervou, než obvykle.
Iwka ♥
Vzestupy a pády
Buch buch, buch buch,
panebože, panebože,
všude kolem ruch,
a tak pořád křičím: ,,Cože?"
Davy lidí kolem mě,
a přesto to není nic,
všechem hluk vyzní němě,
když ruku dám na tvojí líc.
Srdce těžce klopýtá,
nemůžu se vynadívat,
na tvůj úsměv dosyta,
nedokážu se neusmívat.
S tebou.
Taky.
Když tančíme.
A tvé tělo.
Blízko blizoučko.
A tvé rty.
Naproti mým.
Ptám se:
,,Smím?"
Nevím. Padám.
A neprosím o lano.
Nezajímá mě dno.
Stačí, že tu jsi.
Tvoje ruce, vlasy, oči,
všechno kolem se točí,
nemůžu popadnout dech,
nebývá tohle jen ve snech?
Možná.
Ale jestli je to dáno,
pak prostě,
nestojím o ráno.
Přidat komentář
Komentáře
1
3) ambra (18.01.2012 23:55)
Překvapila jsi mě. Žádná sžíravá ironie! Prostě jsi jen tak, lehoučce, přiznala barvu!
A jako vždy:
1) piskot94 (16.01.2012 12:48)
ach jo... já jsem zrovna tak citově rozpoložená a tohle mě odrovnalo úplně
4) Iwka (19.01.2012 21:11)
piškůtku, aaa děkuji, no jak vidíš, mě taky
děkuji
Někde končí i moje brnění... 
Děkuji 
Twilly, je
ambro, ehmehm