16.01.2012 [22:45], Nerissa, Poezie, komentováno 5×, zobrazeno 143×

Navěky...
Ztrácíš mě,
když dohraje deska v gramofonu,
když jen samotná v tichu tonu
a ty mi nedáš ani jeden tanec z milionu.
Ztrácíš mě,
když mě pouštíš do prázdné postele
a odcházíš od oltáře v kostele,
pak padají smutkem i andělé.
Ztrácíš mě,
při každém mělkém nádechu,
když hledám konečnou útěchu,
v cizím náručí a ve spěchu.
Ztrácíš mě,
protože láska se stává studenou
a dlouhodobě nechtěnou,
záležitostí vyprchanou.
Ztratils mě,
když tvůj polibek už patřil jiné,
když tvoje doteky byly nesmělé
a tehdy padli všichni andělé…
3) Bye (18.01.2012 20:27)
Ztrácíš mě,
při každém mělkém nádechu,
když hledám konečnou útěchu,
v cizím náručí a ve spěchu.
"a tehdy padli všichni andělé…"
Tady mi šel mráz po zádech...
5) Stebluska17 (19.01.2012 20:45)
Nádhera