38)  Anny (15.04.2011 19:15)

Musim říct, že tohle byla jedna z nejlepších povídek, které jsem kdy četla (a to jse jich četla docela dost ) ... bude mi neuvěřitelně chybět tak doufám, že se brzo pustíš do nějaké nové povídky.

37)  MisaBells (14.04.2011 21:13)

Tak jo. Byla jsem jednou z těch mrch, co si nechávala své áchání pro sebe, nebo pro icq, ale teď už to prostě musí jít ven, jinak bouchnu!
Celé to bylo totálně originální, holka! Brečela jsem, smála se, trnula hrůzou, zase brečela, zase se smála a zase trnula. Já prostě už nevím, jak ti to vychválit, abys neslyšela opakované: Bylo to dokonalé, skvěle se ti to povedlo. Jsem nadšená, unešená. Bylo to fantastický. Perfektní. Dokonalý!
Tak co ti na to mám říct? Prostě se od tebe nic jiného ani očekávat nedalo a já se stydím za to, že jsem vůbec překvapená tou krásou v těchto kapitolách. Jsi kádr, kámo! Viva la Karolka!!!

36)  DeSs (14.04.2011 15:30)

No, wow. Nevím co na tohle napsat.
Snad jen že takhle promyšlenou a krásně napsanou povídku jsem nečetla už dlouho. (Naposledy to snad byla Bestie?) Budu vážně moc ráda, jestli budeš pokračovat. Chtěla bych vědět, jak to s upíry a lidmi skončí. Já si nedokážu představit, jak by tyhle dva druhy mohly spolu koexistovat...
Karolko, bylo to báječné. Opravdu. I když jsem nekomentovala od začátku a tomu konci jsem taky moc nedala, četla jsem to a byla nadšená. A jsem si jistá, že stejný pocit budu mít ohledně zrcadel (už byly expedovány!). A mimochodem, naše knihovna si už taky koupila výtisk...
A ještě Jason a Sheyla... Bude o nich aspoň zmínka v pokračování? Asi jo, vždyť je to hlavní radní...

35)  Karolka (14.04.2011 13:09)

HMR: Nebyla.

34)  HMR (14.04.2011 04:39)

Karoli, to byla stížnost? Dobrá, tak já tedy... ale ne, ten podpis chtít budu, z toho se nevykroutíš. Ale na kafe se mnou chodit nemusíš.

33)  Karolka (13.04.2011 22:34)

witmy: Moc děkuju!
Silvaren: Ani nevím, co na to říct. Jsem vděčná. Opravdu bych se do tohoto světa jednou ráda vrátila. Napsala pokračování a možná i rozšířila to, co už bylo napsáno. Nechme se překvapit. Děkuju.
kacena: Občas se s prorokováním konce trefím. Já vím, šokující. (Teď si dělám legraci jen ze sebe, neboj se. ) Jsem moc ráda, že sis to užila. Aktuálně chystám pokračování Dvou zrcadel, vypukne to už v pátek. Můžeš se podívat na mé shrnutí . A pak také jednu úplně veřejnou věc a to bude Noční můra. U té si ještě nejsem jistá, ale pravděpodobně na ni dojde také během dubna. Děkuju.
Kaca: Moc děkuju. Taky doufám, že budeš spokojená i s dalšími povídkami. Robina budu pozdravovat.
milica: Rádo se stalo. Taky děkuju.
Dragonsy: Děkuju. Jednodílnou povídku neplánuju, ale za nějaký čas bych ráda napsala přímo další sérii. Doufám, že to klapne.
Lenka: Děkuju, moc jsi mě dojala.
HMR: Pokusím se na ty tvé čertíky zvyknout. Vzhledem k tomu, co jsi mi slíbila, je asi uvidím ještě mockrát. Ohledně tvých předpokladů ponurosti dalšího děje se obávám, že jsou naprosto správné. Nesmím zapomenout: děkuju!
Astrid: Tvůj komentář mě zastihl ve chvíli, kdy jsem si myslela, že mám to nejhorší za sebou. Dvacet čtyři hodin je přece dostatečně dlouhá doba na to, aby se normální člověk rozloučil s fiktivními literárními hrdiny. Ty jsi mě ale přesvědčila, že jsem na tom pořád špatně. Strašně jsi mě dojala a málem rozbrečela. V těch šestadvaceti kapitolách byla spousta mých emocí a mých úvah nad zkažeností lidského druhu ale také nad silou opravdové lásky. A to asi nejde smést ze stolu za jediný den. Jsem vděčná za tvou vnímavost a každé tvé slovo pod mými povídkami. (O tvých povídkách se ani nezmiňuji, to je kapitola sama pro sebe ). Děkuju, Ivanko.
ambra: A opět v tom nejsem sama...

32)  Karolka (13.04.2011 21:59)

Pája: Vášeň pro HE máme společnou. Děkuju, moc mě potěšilo, co jsi napsala.
Anna s číslem: Úplně ti rozumím, cítím se stejně. Jen to na rozdíl od tebe neumím tak pěkně popsat. Děkuju.
Fanny: Já děkuji za všechny komentáře. Vůbec si nelam hlavu s tím, jestli u některé kapitoly chyběl. Jsem ráda, že jsi to dočetla až do konce.
semiska: Jsem moc ráda, že se ti to líbilo, Míšo. Děkuju.
piskot94: Veliké díky. Já si taky potrpím na papírové verze. Tak snad se zadaří.
blotik: Moc děkuju. Ty mi s tím karolkismem dáváš. Pevně věřím, že se toho vytouženého pokračování časem dočkáme. Teď je toho ale přede mnou ještě hodně, tak uvidíme.
Twilly: Děkuju, Redbullinko. Za tvé neutuchající povzbuzování a vlévání energie do mé občas usoužené klávesnice. Mám tě ráda.
ambra: Tvůj závěrečný komentář jsem četla už pětkrát a pořád se nemůžu nabažit. Ne že bych jásala, že se mi tě povedlo rozštípnout stejně, jako jsem rozštípla sebe… Mám prostě nesdělitelně nádhernej pocit, protože vím, že jsi tam byla se mnou. Děkuju.
bb119: Jsem strašně ráda, že jsi spokojená. Bylo celkem náročné to nějak vybalancovat. Po dopsání mám velmi smíšené pocity. Na jednu stranu obrovský smutek. Nerada se loučím. Ale zároveň veliká úleva, bylo to opravdu náročné psaní. Takže, děkuju.
jeanine: Děkuju. Já prostě miluju, když se z komentářů pod poslední kapitolou dozvím, co vás oslovilo. Momenty, které jsou třeba dvacet kapitol "staré!. Děkuju, moc si toho vážím.

31)  Karolka (13.04.2011 21:41)

dorianna: Děkuju. Moc si toho vážím.
Lus: Děkuju. Třeba se k tomu jednou vrátím. Chtěla bych.
Jula: Také se strašně nerada loučím. Děkuju.
snizka: Další epilog rozhodně neplánuju, ale mám v hlavě hrubé kontury další série. Musím to nechat pořádně uzrát. Věřím, že se ale dříve nebo později dočkáš. Díky.
Ivanka: Taky by se mi to líbilo. Aktuálně jsem ale ve stádiu, kdy jsem to musela uložit a zavřít. Jsem strašně zvědavá, jak to budu prožívat třeba za tři měsíce, až si to přečtu. Jak už jsem napsala výše, moc ráda bych se k tomu příběhu vrátila.
AMO: Já moc děkuju. Vím, že to nebylo lehké čtení.
katyka: Velmi děkuji a musím ti dát za pravdu. Už někdy od třetí kapitoly jsem cítila, že by to mohlo být mnohem víc než internetový příběh. To, co jsem publikovala, je vlastně koncentrát, kostra příběhu. Už teď mě napadá spousta situací, které bych dopsala. Odkládám to na pozdější dobu, ale slibuju, že na Poslední město nezapomenu. Moc ráda bych ho měla jednou v papíru.
MaiQa: Já vím, bylo to hodně drsné. Ten epilog jsem musela. Už někdy v polovině série jsem věděla, že Sheyle musím dát to vytoužené dítě. Jsem ráda, že tě to potěšilo.
mary: Velmi těžko. Myslím, že něco takového se nedá nikdy úplně přijmout. Děkuji.
Alorenie: Moc ti děkuju. To tvé shrnutí děje vyvolává vzpomínky a já tu teď sedím se slzami v očích. Jsem šťastná, že jste to prožívali se mnou.

30)  ambra (13.04.2011 21:11)

Já sem ještě jednou vlezu - Astrid, ten Tvůj koment mi to vrátil znovu v plné síle a ta poslední věta mě znovu zabila...

29)  Astrid (13.04.2011 21:03)

Karolko, ja to prečetla už včera a nejako som to potrebovala nechať v sebe uležať, lebo ten koniec bol iný – nezvyčajný, tým myslím, že to skončilo takmer rezignovane s nádejou na krajšie zajtrajšky, ale i tak z toho cítim úzkosť. Príbeh niesol so sebou odkaz, to je podľa mňa typické pre scifi – nádej nakoniec.
Epilóg bol dojímavý a krásny, ale pre mňa ten pocit, taký ten, čo mávam v hrudi, neviem sa ho zbaviť. Bude to tým, že Jason nedostal od života všetko. Bolo mu dopriate viac zodpovednosti, bolesti, než samotnej bezstarostnosti zaľúbeného bojovníka; má ženu, áno, ktorá si ale nespomenula… Tento fakt v príbehu ostal trpkým sústom a aj nejasná budúcnosť, i keď viera a nádej nás držia pokope; toto je ten odkaz.
A Shey… tá sa dvakrát zamilovala a dvakrát uverila v toho istého a jediného muža. Bol to v podstate smutný príbeh jednej osudom skúšanej lásky, ktorý som ja viac vnímala očami Jasona – muža, ktorého si Ty urobila veľkým. Tento príbeh nie je jednoduchý, nie je to obyčajná romanca a ten koniec to potvrdzuje.
Viackrát som vyzdvihovala to, aký je príbeh exterierový a že je to scifi a že sa mi práve to páči. Myslím si, že si bez problémov ovládla aj tento žáner a pokiaľ by príbeh nabral ešte na šírke v určitých sekvenciách, tak by bol dokonalý. Si skvelá autorka.
Jo! a tie Tvoje volné štýly, to milovanie sa – pre cudné oči. Je to tak lákavé, lebo ja ich počujem, ja si ich predstavujem, ja som z toho vzrušená, to je to, čo ty vieš s nami robiť tými pár vetami o sile hormonálneho orkánu.
Karolka, proste: krásne napísané.
Bol to príbeh o vyprahnutých diaľavách a o láske skoro stratenej.

28)  HMR (13.04.2011 20:32)

Že ty si z těch mých výkřiků vždycky vybereš to horší...
Kdyby se mi to nelíbilo, tak to nečtu. A "nekomentuju". Já jen že bytostně nesnáším poslední díly amerických seriálů a jejich "pokračování příště".
No, ano. Hezky jsi to ukončila. Ale na rovinu, epilog to nezachrání, celá tahle povídka je prostě jedna velká beznaděj. A předpokládám, že druhá série nebude o nic veselejší.
Ale vzhedem k tomu, že jsi jediná spisovatelka se kterou si "dopisuji" a kterou, doufám, poznám i osobně , máš mě "na krku", to byl ten výkřik u Dvou zrcadel - že je mi to líto -. Zkrátka se mě nezbavíš!!!

27)  Lenka (13.04.2011 18:56)

Milá Karolko. Velké díky za všechny ty krásné chvíle, které jsem mohla strávit při čtení Posledního města. Shey a Jason budou už navždy v mém srdíčku a budu na ně ráda vzpomínat.
Děkuji.

26)  Dragonsy (13.04.2011 18:24)

Ahoj, četla jsem celou tvojí povídku a vždy se těšila na další díl. Byla úžasná, škoda že skončila tak brzo Mnohokrát za ní děkuji.

PS: Nechtěla by jsi pak v nějaké jednodílné povídce napsat, zda se jim to dítě narodilo, co to bylo a nějaký krátký příběh ?

25)  milica (13.04.2011 17:50)

Krásný příběh, jsem ráda že dobře dopadl
Děkuji

24)  Kaca (13.04.2011 11:43)

Paní se zvednutou rukou mě potěšila Jinak jsem nejspíš přišla na to, proč je Marek tak super Svým odhodláním zůstat tam a bránit je, mi připoměl Jacoba, když chtěl bránit Bellu. Nic nemění na tom, že si myslím, že to jsou hlupáci, ale i tak mám pro oba dva slabost a všechny děti se teď o něm budou učit
Já tušila, že Sheyla nemůže mít dítě, protože ještě není vyspělá. To mě napadlo hned, jak jen to řekla - že nemůžu mít děti - ale nechtěla jsem to říkat, spíše jsem u vnitř sebe doufala a ono to vyšlo! Doufám že budou mít upíří slečnu, aby je mohla zachránit tím, že dá taky někomu děti
Jinak ti Karolko vážně děkuji za úžasný příběh. Každý den jsem se sem asi třikrát chodila a vyhlížela další kapitolu. Mám moc ráda sci-fi, drama, akci, kriminálky a podobné a v tom tvém příběhu se mi zdálo, že jsem snad všechno našla - kromě té kriminálky Ráda jsem četla tuhle povídku, protože to bylo příjemné uvolnění. Ale dost těch mých keců, které nikoho nezajímají Těším se na další povídku, kterou napíšeš a doufám, že tam najdu někoho, jako byl - je Robin

23)  kacena (13.04.2011 11:30)

v prvom rade mi je smutno z toho,že táto úúžasná poviedka končíí..pri predposlednej kapitolke si napísala,že je pravdepodobne predposlednou tak som trosku dúfala,že predposlednou nebue nakoniec bola...ale to nevadííí..celá poviedka bola jednym slovom DOKONALÁ hlavných hrdinov som si zamilovala a som rada,že sa to skončilo tak ako skončilo - pre Jasona a Sheylu šťastne i keď udalosti, ktoré tomu predchádzali práve najšťastnejšie neboli ale práve to dalo celému záveru tú správnu gradáciu a napätie!!! mááš fantastický talent,čo nikdo nemôže poprieť, tlieskam!!! a zároveň sa tešííím na tvojbu ďalšiu tvorbu, ktorá dúfam,príde čím skôr

22)  Silvaren (13.04.2011 09:51)

Tak tohle byl opravdu hořkosladký konec. Miluju Tvůj styl a to, že píšeš hlavně o lásce a vztazích, ale Poslední města mají mnohem širší záběr. Naťukla jsi tolik různých témat, myšlenek a situací, které mi pak nešly z hlavy celé následující dny. Zamilovala jsem si popisy toho staronového světa a jeho reálie, zákony, neúprosnost a hlavně ty dva - Jasona a Sheylu.
Moc doufám, že se k Sheyle a Jasonovi "někdy" vrátíš, nechala sis otevřených spoustu vrátek. Strašně moc a moc děkuju za nádhernou a úžasnou knížku. Moc jsem si ji užila.

21)  witmy (13.04.2011 08:22)

děkuji za tuhle nádhernou povídku která mě nechala napnutou od začátku až do konce byla to prostě nádhera a už se moc těšim na tvůj další počin
jinak gratuluju k tak velkému spisovatelskému talentu

20)  jeanine (12.04.2011 23:22)

Bylo těžké číst ty první řádky, ale bylo mi ctí je číst. Stvořila jsi nový svět, nové postavy - svéráznou Sheylu, odvážného Jasona a taky milujícího Robina, obchodníka Billyho, statečné vojáky a spousty dalších postav.
Nebyl to snadný příběh, ale i tak jsem prožívala každý moment s novými fiktivními přáteli.
Teď, když přišel konec a je čas loučení, vzpomínám na první kapitolu, kdy Jason poprvé ucítil lidskou krev a Sheylin opasek ho odhodil. To jak jí natíral smradlavým bahnem, aby neměl chuť ji zabít a taky to, kdy si ji poprvé vzal.
Je mi líto, že tenhle příběh končí, ale končí šťastně. Bylo to úžasných 26 kapitol plných emocí, citu, bolesti, napětí, ale hlavně lásky. Pokud se Shey a Jasonovi narodí dcera, Nová Rezervace bude mít naději.
Smekám před tvým neskonalým talentem a už teď se těším na další tvé příběhy.

19)  bb119 (12.04.2011 22:45)

ahoj Karolko, tak jsem si teď smlsla na čtyřech kapitolkách naráz a jsem úplně zahlcená pocity, střídají se jich ve mě tolik... štěstí, radost, smutek, možná i troška melancholie, jsem šťastná, že Shey s Jasonem společně všechno zvládli, že všechno dobře dopadlo, a že to občas vypadalo opravdu hodně špatně, ještě teď mě rozechvívá strach, smutek a troška beznaděje z předchozích kapitolek, jsem smutná, že Město končí, i když jsem teď trošku bojovala s časem a většinou četla víc kapitolek naráz, zvykla jsem si chodit na procházky Městem, moc se mi tu líbilo a přiznávám, že mi to bude moc chybět, musím Ti poděkovat za nádherný epilog, "usazený cukr" jsem si vychutnala do posledního krystalku, dojalas mě, dokonalé zakončení, děkuji Ti za přenádherný zážitek