Poslední kapitola z třetí knihy Lovci z Plání, následuje kniha Bitva v nebesích - čtvrtá kniha ze série Bohové a lidé.

Osbourne mlčí, vypadá to, že nakonec dá Bobovi za pravdu, ale nechce se ještě vzdát. Jsou tak blízko, zatraceně blízko.

Hľadať ihlu v kope sena je náročné. Hľadať správne stopy na používanej ceste je ešte náročnejšie. Hľadať chvíľku kľudu a byť pritom hlavným hrdinom môjho príbehu, je nemožné.

Život ve válce není jen o boji. Najdou se i chvíle, kdy si může jeden odpočinout a na chvíli se povyrazit, ale ani tehny není dobré ztrácet ostražitost.

Lovci z Plání - třetí kniha ze série Bohové a lidé

Z důvodů kapacitních jsem nucen spojit obě kapitoly do jednoho článku, snad vám to nebude vadit. Aspoň si trochu víc počtete.

Aj keď Ariovi starosti pribúdajú aj po návrate, je to muž na správnom mieste a vždy urobí to, čo sa od neho očakáva. Čo to bude tentokrát?

Lovci z Plání - třetí kniha ze série Bohové a lidé.

„Pokaždé když píšu, vede mou ruku a nemohu vůbec ovlivnit, co se rozhodne napsat. Je jako rozmarná žena, musíš se jí neustále věnovat, jinak tě opustí. Vítej, poutníče. Konečně jsme se setkali, dlouho jsem nemluvil se synem Simá. Cítím z tebe vůni domova, kterou jsem nepocítil snad již tři tisíce let.“

V tretej kapitole sa konečne nachádzame v meste, odkiaľ pochádza aj náš hrdina a konkrétne sa pozrieme priamo do jeho najdôležitejšej časti - do pracovne samotného Správcu Portlas a jeho okolia. V takej pracovni sa vytvárajú rozumné, ale raz za čas aj úplne bláznivé myšlienky.

Boj pokračuje a pomalu, leč nezadržitelně stravuje všechno co kdy mělo jakoukoliv cenu.

Lovci z Plání - 3.kniha ze série Bohové a lidé

„Zatracený spratku! Co tady děláš?“ Jsou poslední Ericova slova, pak záblesk a tma.

Príbeh pokračuje presne tam, kde skončil. V druhej kapitole totiž musí hlavný hrdina splniť ešte jednu neľahkú úlohu a to vrátiť sa s hlásením späť do Portlas.

Dalibor bojuje. Ne úplně dobrovolně, kdesi daleko do svých lidí za ideály, které přijal jako vlastní.

Lovci z Plání - třetí kniha ze série Bohové a lidé.

Nad širou plání Edenu se vznáší tři letouny jako rozzuření sršňové v bojové formaci, jeden vpředu a dva vedle sebe ve stejné vzdálenosti za ním. Právě míjejí trosky prastarého chrámu a nyní sledují bílou stužku kamenité cesty v zeleném moři vysoké trávy.

V druhej časti prvej kapitoly sa jazdec konečne dozvie niečo užitočné a nato zažije noc, na ktorú tak skoro nezabudne. Udalosti tej noci čoskoro ovplyvnia životy mnohých obyvateľov Ríše, ktorý ani len netušia, že nejaký jazdec bez mena vôbec existuje.

Lovci z Plání - třetí kniha ze série Bohové a lidé.
Ukáže na strom vzdálený od nich asi sto metrů a vystřelí. Ozve se exploze a celý strom zachvátí plameny. Bojovníci uznale pokyvují hlavou, nakonec jeden z nich chytne luk dlouhý jako on sám, na tětivu vloží šíp, zamíří a vystřelí. Šíp se zabodne přesně doprostřed hořícího kmene. Na to lovec řekne:
„Itswékišinki jo ilti jawá ilti janá. – Můj šíp nadělá míň hluku než tvůj.“

Pobyt ve vojenském táboře není žádná dovolená a nepříjemným zjištěním nemá být zdaleka konec. Ale co by jeden neudělal pro ideály, kterým pevně věří?

Prispievať budem každý víkend a kapitol bude osem. Spolu tvoria knihu s názvom Karpat. V prvej polovičke prvej kapitoly knihy Karpat sledujte prvé zmapované kroky hlavného hrdinu a zoznámte sa so svetom podobným tomu nášmu. Sledujte osud obyvateľov Ríše, ktorá sa nachádza v časoch, kedy ľudia vládli mečmi, kopijami a lukmi a kedy sa za tmy nechodilo do lesov za hradbami. Takáto temná a krutá doba ale má jeden dobrý zvyk a to, že vytvára hrdinov. Či už sú dobrý alebo zlý, práve oni totiž tvoria dejiny. A náš hrdina svojim bytím spúšťa celý sled udalostí a dobrodružstiev.

Lovci z Plání - 3.kniha ze série Bohové a lidé

Ghanwei vážně pokývá hlavou, jeho tvář se zachmuří. Nakonec si zapálí druhou dýmku a chvíli přemýšlí. Dave má strach, jestli náhodou neprozradil, co neměl. Nechce nic tajit před tímto lidem, ale kdyby přišel na to, že je chce Federace vyhladit, jaká by byla reakce? Pozdě, při telepatii se opravdu nedoporučuje myslet na věci, které se mají utajit. Ghanwei se vážně podívá na Dava, pak se zvedne a beze slova odchází. Dave se zardí, udělá se mu úzko, úplně zapomene na dýmku, kterou drží v ruce a ta pomalu vyhasíná.

Výcvik může být sebelepší, ale stejně nedokáže nikoho stoprocentně připravit na to, co ho čeká přímo v poli. Zvlášť, když není tak úplne ve své kůži.

Lovci z Plání - 3.kniha ze série Bohové a lidé

Eric se dá na útěk, i když ví, že dravci nemá šanci uniknout. Ale to stačí, aby získal čas pro chlapce, který hned vnikne do lodi. Eric chvíli kličkuje a když spatří, že kluk je v bezpečí, zamíří k lodi. Ještěr je už těsně za ním, cítí jeho smrtící dech nasáklý shnilým masem a krví. Nastává závod na život a smrt.

Lovci z Plání - 3.kniha ze série Bohové a lidé.

Já doprovázím svého bratra už dlouho. Když se K’óyani stával mužem, lovil mě a já jeho. Pak jsme se setkali v smrtícím souboji. On nebyl schopen zabít mne a já jeho. Padli jsme vysílením. Od té doby jsme spojeni poutem, které nemůže být zlomeno. Myslíš, takový vztah mají tví lidé na zemi s mými vzdálenými bratry?

Na to už nemá James co říct, stydí se za sebe, za lidstvo i za celou Federaci. Vlk kráčí mlčky vedle něj a respektuje jeho mlčení.

Válka je opravdu zvláštní událost. Už od nepaměti se naši předkové mlátili po hlavách aby získali lepší loviště, nebo ženy svých nepřátel. Bylo to priminitní, ale nejspíš měli mnohem lepší povědomost o tom, oč se vlastně snaží a zač riskují život. Čím jsou důvody konfliktu sofistikovanější, tím méně je jasné, oč vlastě jde. Pak je naprosto nežádoucí se zamýšlt nad důvody. Na, človíčku, takdy máš kvér a za půl hodiny ať jsi na tom druhém kopci. A jestli ti někdo bude bránit v cestě, zastřel ho!

---

Problém seriálů, zvláště těch psaných jejichž kapitoly jdou na net "in time", je, že často zadrhou bez promyšleného konce, nebo se jejich příbeh rozplizne do informační vaty. Tady k tomu doufám nedošlo, i když nechybělo mnoho.

Kdo se dá na vojnu, musí bojovat, říká jedno staré přísloví. A bojovat zdaleka neznamená jen střílet na nepřítele. Většinou je potřeba ledacos překousnout a pak strávit i v teple a bezpečí týla.

---

Musím se příznat, že na internetu nemám seriálové příběhy příliš rád. A to platí i těch, které jsem napsal sám.

Lovci z Plání - 3.kniha ze série Bohové a lidé

„Čeho se bojíš?“ otočí se na něj, když už je venku. Chytá se spontánně vysokých stvolů trávy a trhá divoké klasy. Jedno stéblo si vloží do úst a přitom se potutelně usmívá. Svýma nádhernýma očima láká Dava ven. Ten se jen ohlédne po Ericovi. Za malou chvíli dokázal upadnout do Morfeova objetí, s ústy napůl otevřenými vychází pravidelné chrnění. Neváhá, vyskočí ven za Jane.

Lovci z Plání - 3.kniha ze série Bohové a lidé
Někdo ji sleduje! Cítí pohled kohosi neznámého na svém těle, jakoby se nějaký cizí muž kochal její nahou krásou. Rozhlédne se, ale skrze vysoké vlny nic nevidí. Pokouší se nohama dosáhnout na dno, ale je ještě dost daleko od břehu. Začíná se ji zmocňovat panika, poznává, že to asi přehnala. Tady ji může cokoliv stáhnout pod hladinu či ještě hůř. Jaká to děsivá představa, jak její nahé a křehké tělo požírá obří chobotnice!

Lovci z Plání - 3.kniha ze série Bohové a lidé

Pak nastane opět klid. Déšť tiše padá na zem, Dave je už zcela promočený, pomalu se obrátí ke skále. Udělá jen několik kroků, když se najednou zastaví. Cítí, že ho něco sleduje, zaslechne za sebou tichý šramot. Vrátil se snad ten tajemný tvor? Někdo nebo něco se prodírá křovím, tiše našlapuje jako šelma na lovu. Koutkem oka spatří nejasný stín, snad obrys nějakého vzpřímeného tvora ne většího než člověk. Vskutku se vynořil ten tajemný obyvatel Edenu?

Většinou si není možné vybrat společnost, ve které chceš žít. Alespoň ne tu širší. Někdy je to přímo nemožné. Pak nezbývá nic jiného, než se s ní nějak srovnat. Pokud se v takové situaci ocitneš, je vlastně štěstím, když najdeš své místo a příjmeš ho s nadšením. Otázkou pak už je jen to, kde má to nadšení meze.

---

K napsání tohoto příbehu mě velmi volně inspiroval film Město kanónů z toku 1995.

Poslední kapitola knihy Sám na planetě ze série Bohové a lidé. Následuje kniha Lovci z Plání.

Na obzoru se přece jen něco nebo spíš někdo objeví. Z dálky připomíná silueta jezdce na koni, což by byl další nesmysl. Co by tu dělali jezdci na koni? A pak se jeho myšlenky znovu vrací k meči u pasu. Kde je takový meč, bývá i jezdec na koni. Zacloní si oči dlaní před sluncem a pokouší se více zaostřit. Neznámý se vlní v horkém vzduchu nebo se vskutku přibližuje. Klátí se ze strany na stranu jako znavený kovboj či indián sledující stopu lovené zvěře.

Sám na planetě - 2.kniha ze série Bohové a lidé

Beasleyho úsměv ztuhne v jakýsi odporný škleb, který nevěstí nic dobrého, spíše naopak, slibuje věčné nepřátelství. Shevchenko mu už nevěnuje pozornost, otočí se zády a odchází do své kajuty.

„Dobrá, jak chceš,“ řekne si Beasley jen tak pro sebe. Pak i on odchází.

Takže do boje. S velkou slávou za hlasitého bubnování a troubení polnic. Kdo by si připouštěl útrapy? Kdo by myslel na to, že může třeba i umřít?

Sám na planetě - 2.kniha ze série Bohové a lidé

Dveře mlčí, neodpovídají. Dělají si snad jen legraci, to nemyslí vážně. Ticho. Murley si připadá jako v hrobě, pohřben zaživa v mrazivé rakvi uprostřed temného vesmíru. Z nepřirozené blikající záře ho začínají pálit oči a bolet hlava. Ještě několikrát zavolá, je to marné. Možná se mu teď smějí za dveřmi. Vážený profesor humanitních věd z Bostonské univerzity a skončí jako nějaký mukl daleko od domova.

Sám na planetě - 2.kniha ze série Bohové a lidé

Náhle je vyruší z jejich idylky dlouhé táhlé hučení sirény, které se tenčí a zvedá ve vysoký trylek mnohasettunového slavíka. Temný pocit úzkosti se náhle vynoří na povrch, až všichni ztuhnou na místech, kde právě jsou. Dokonce i samo moře na malou chvíli utichne.

Jak skvěle se žije bez odpovědnosti! Mít tak někoho, kdo na svá bedra vezme tíhu rozhodováni. Někoho, kdo omezí ryzika, dohladí chyby, vždy ví, jaká je pravda a ochotně napoví, co si myslet.

Kdo by takového druha nechtěl, zvláště pak v době tak složité a zmatené, jako je ta současná? Kdo by se vděčně nesveřil do jeho laskavé péče a s myslí čistou jako poledni obloha letního dne se nevěnoval práci na společném díle?

Snad jen nějaký asociál hodný zavržení!

Sám na planetě - 2.kniha ze série Bohové a lidé

Letí nad nekonečným oceánem, slunce se leskne v mírných vlnách, sleduje ho temný stín letounu. Bledě modrá hladina oceánu je téměř rovná, těžko lze rozeznat hranici mezi nebem a vodou. Jako by se vznášeli nad kterýmkoliv pozemským mořem, ale posádku jímá vzrušení z neznáma, které se skrývá před nimi.

Sám na planetě - 2.kniha ze série Bohové a lidé

Larson zaslechne temné dunění jako vzdálenou bouři. Ještě tady bouři nezažil, ale dovede si představit, v jaké intenzitě by na toto místo udeřila. S obavami se ohlédne k bezmračnému nebi a tiše zakleje. Jsou tu. Prostředkem zelené oblohy spatří dvě bílé čáry blízko sebe a před nimi lesklý bod.

V roce 2018 se tahle povídka dostala do finále literární soutěže Daidalos. Rok na to vyšla v časopise XB-1 kde její vydání doplnil skvělými ilustracemi Karel Zeman.

Ty bohůmžel neuvidíte, protože nevím jak je to s autorskými právy.

K začátku.

Virtuální hry jsou opravu zábavná věc. Zvláště ty dobře propracované a všestranně vymakané člověka doslova vtáhnou do děje. Jenže cokdyž taková hra není jen obyčejný shluk jedniček a nul? A co dělat, když to co se zdálo být úplně zadarmo se ve skutečnosti musí sakra draze zaplatit?

Moon Raven je jedna z mála mých SF povídek.

Sám na planetě - 2.kniha ze série Bohové a lidé

Dave se cítí rozpolcen, usmívá se, ale koutky úst jsou staženy jako při záchvatu mrtvice. Nemůže popřít, že ho Murleyho zpráva zaujala. Je jako malé dítě před bonboniérou a teď neví, po kterém bonbonu má nejprve šáhnout. Pak se vzpamatuje, James je důležitější než nějaké zpropadené město na měsíci.

Sám na planetě - 2.kniha ze série Bohové a lidé

Od té doby, co vysadily systémy mateřské lodi, tu stále víc a víc přibývá uprchlíků, Základna praská ve švech a nové lidi už není kam poskládat. Mnozí z příchozích tu nemají co dělat. Dezertovali a nemůže se jim jeden divit, vždyť kdo by chtěl zůstávat na lodi duchů? Teď tam straší přízraky neviditelných Edeňanů. Jen velení zůstává stále na svém místě jako se drží kapitán své potápějící se lodi, dokud se zcela neponoří do vln.

Tímto textem jsem se připojil ke slibně se rozvíjejícímu kolaborativnímu příbehu na stránce dracisvet.cz

Podstatou bylo rozvést, co bychom dělali, kdyby se z nás stali draci.

Mateus

Čas na výmluvy a popírání už minul. Tajemství před nimi ležela odhalená, podepřená nevyvratitelnými důkazy.